Neustále stoupající cena energií a také jejich možné vyčerpání nutí odborníky vymýšlet stále nové způsoby bydlení, které by byly ohleduplnější k přírodě, kterou v posledním století značně poškodili nešetrným rozvojem průmyslu. Princip pasivního domu vlastně spočívá v co největším využívání přírodních zdrojů. Koncepce pasivního domu umožňuje využití úsporných opatření, aniž by byla narušena vysoká úroveň bydlení v průběhu celého roku bez jakýchkoliv omezení.

Abychom mohli mluvit o pasivním domu, musí stavba splňovat tyto 4 podmínky:

Celý dům se vlastně snaží chovat stejně jako kterýkoliv jiný organismus. Tepelné ztráty jsou omezovány co nejkvalitnější izolací objektu. Od sklepa až po střechu je vše utěsněno, aby se minimalizovaly energetické náklady budovy. Nejlepším řešením by byly řadové domy, což je ale v praxi pro většinu z nás nepraktické. I tak ale například vhodným tvarem budovy můžeme výrazně ušetřit. Nejideálnější by byl objekt ve tvaru koule. I to je ale obtížně realizovatelné, proto se alespoň snažíme omezit složité tvary obvodových konstrukcí.

Vhodným tvarem budovy můžeme výrazně ušetřit

Jakmile omezíme tepelné ztráty, zvýší se teplota vzduchu, ale i vnitřních zdí. Z těchto tepelných úspor pak dojdeme k závěru, že není nutné použití klasického vytápěcího systému.

Další velké tepelné ztráty bývají v okolí oken a dveří, což je nutné u pasivního domu změnit. Jejich upevnění a těsnění proto musí využít veškeré technické možnosti k minimalizaci úniku tepla.Okna se navíc usazují do vrstvy tepelné izolace namísto do zdiva.
Důležitým technickým parametrem je součinitel prostupu tepla, ten by měl být nižší než 0.85. Materiál proto nehraje tak velkou roli a je možné využít jak okna plastová, tak dřevěná.
Při projektování pasivních domů se většinou v projektu počítá i s možností zastínění některých oken pomocí balkonu či přesahující střechy. Tyto stavební prvky jsou potom doladěny vnitřními úpravami, jako jsou žaluzie či záclony.

Cílem pasivních domů a objektu je zajistit jejich energetickou soběstačnost.

Ačkoliv máme celý dům výborně zateplený, nicméně výměna vzduchu je nezbytná. Větrání otevíráním oken je v pasivním domu přežitek, který si nemůžeme vzhledem k tepleným ztrátám dovolit. Namísto toho proto používáme rekuperační jednotku, o jejímž principu se dozvíte v jiném článku. Základní princip ovšem spočívá v ohřívání vzduchu pomocí tepla, které již v objektu je.

Všemi výše zmíněnými stavebními postupy dosáhneme úspor ve vytápění. Další energeticky náročné činnosti jsou vykonávány domácími spotřebiči nutnými k chodu domácnosti. Lednička, pračka, myčka, sušička a celá řada dalších pomocníků náš finanční rozpočet značně zatíží. Proto bychom se měli snažit vybrat ze spotřebičů s označením A, A+, nebo A++.

Celkové náklady na novostavbu klasického a pasivního domu se nijak dramaticky neliší.

K zajištění energie pro domácí spotřebiče, svícení a přídavné vytápění můžeme naplno využít síly přírody a všeho co nám nabízí. Na střechu pasivního domu i na jeho jižní strany mohou být umístěny solární kolektory nebo fotovoltaické články.
Namísto kotle na zemní plyn nebo uhlí se dá využít kotle na biomasu. Pokud jsou v oblasti vhodné podmínky, je také možné využít tepla ze země neboli geotermální energie.

V poslední době je toto téma stále aktuálnější a veřejnost i investoři jsou s ním pomalu seznamováni. Proto se tohoto nového přístupu k novostavbám využívá i v jiných objektech než jsou rodinné domy. Cílem pasivních domů a objektu je zajistit jejich energetickou soběstačnost. V praxi alespoň co nejvíce omezit dodávky energie z veřejné sítě. Ty jsou opravdu minimalizovány

Celkové náklady na novostavbu klasického a pasivního domu se nijak dramaticky neliší. Zohledníme-li naopak náklady na provoz a užívání novostavby, vychází z tohoto porovnání pasivní domy s výrazným náskokem. Pasivní dům udělá radost i milovníkům přírody, jelikož ekologické zatížení přírody je mnohonásobně nižší než u klasického domu.

Jak se Vám článek líbil?

 Loading ...