Především díky neustále se zvyšujícímu počtu aut a s tím spojeného hluku, je zejména ve velkých městech problém s větráním bytů.  A pokud už se odhodláme okna otevřít, nahrnou se nám tam mimo jiné i spousty výfukových plynů.  K uspokojení hygienických nároků bychom museli mít otevřená okna nejméně 20 minut. Tepelné ztráty takto dlouhým větráním mohou dosahovat až 50 %, což je v dnešní době příliš vysoké číslo, a proto je dobré se tímto problémem zabývat.

Pro tyto byty je vhodné použít rekuperační systém, který zajistí neustálou cirkulaci vzduchu. Je dokonce možné rekuperační jednotky využít i k vytápění.

K uspokojení hygienických nároků bychom museli mít otevřená okna nejméně 20 minut. Tepelné ztráty takto dlouhým větráním mohou dosahovat až 50 %

Rekuperace je ale vhodná i pro rodinné domy, novostavby a jiné objekty. Dnes se využívá také v téměř každém pasivním domu. V dnešní době jsou totiž budovy tak dobře utěsněny, že nedochází k výměně vzduchu díky nedostatečnému těsnění jako u starých budov.

Rekuperační zařízení jsou schopny využít teplo, které již v budově je, a předat ho vzduchu, který do objektu vstupuje. Obrácený proces pak probíhá v parných letních měsících. Horký vzduch z venku je ochlazován na teplotu uvnitř objektu, a tím funguje jako klimatizace. Rekuperační systémy navíc zabraňují hromadění zápachu v budovách, jelikož příchozí a odchozí vzduch se nikdy přímo nepotkají.

Rekuperace využívá teplo a předává ho vzduchu, v létě funfuje jako klimatizace a má účinnost mezi 50-70%

Skutečná účinnost těchto zařízení se pohybuje mezi 50-70 %, ačkoliv většina výrobců uvádí hodnoty až 90 %. Tento údaj je ale maximální a je možné ho většinou dosáhnout při malém zatížení.

Rekuperační jednotky také umožňují efektivní řešení problémů s nadměrnou vlhkostí. Pomocí zabudovaných čidel odvádění přebytečnou vlhkost, anebo vzduch dokážou zvlhčit. Přidáním filtrů také můžeme omezit na téměř nulové hodnoty alergeny či drobné mikroorganismy.

Při největších mrazech je rekuperace schopna zajistit, aby do místnosti proudil předehřátý vzduch o minimální teplotě 18 °C.

Rekuperační jednotky jsou řízeny jako ostatní moderní zařízení elektronicky. Uživatel si pak pouze nastaví dané hodnoty a rekuperace se o vše postará. Nastavení lze většinou provádět na každý den v týdnu jinak podle individuálních potřeb objektu a jeho majitele.

Při největších mrazech je rekuperace schopna zajistit, aby do místnosti proudil předehřátý vzduch o minimální teplotě 18 °C. Tímto předehřátím se snižují náklady na samotné ohřívání. Navíc jak je již zmíněno v úvodu, na rekuperační jednotku je možné připojení dalších zdrojů energie, které přihřívají přiváděný vzduch. U pasivních domů se nejčastěji spojuje s kotlem na biomasu nebo na klasický kotel spalující zemní plyn.

Samotná výměna tepla pak probíhá v nejdůležitější části celého rekuperačního systému, kterým jsou výměníky. Existuje celá řada typů výměníků, ale v praxi se nejčastěji využívá křížový typ. Čerstvý i odpadní vzduch jsou na sebe kolmé, což zmenšuje plochu k výměně tepla. Protiproudové výměníky jsou pak schopné využít mnohem větší plochy, tudíž výsledná účinnost je ještě vyšší. Vzduch totiž proudí proti sobě po delší dobu. Výsledná účinnost ale zohledňuje i technické provedení, a proto některé křížové výměníky mohou nabízet stejnou účinnost jako rekuperace se s protiproudovým výměníkem.
Pokud se rozhodneme rekuperační jednotku využít i k vytápění, měli bychom si dopředu uvědomit, jestli je pro nás výhodná. Regulace teplot je jednoduchá v rámci celého objektu, nicméně je poněkud technicky náročné zajistit rozdílné teploty v jednotlivých místnostech.

S vytápěním rekuperací je také spojený pojem zemní registr. Jedná se o využívání konstantní teploty země. Jeho délka ovšem musí přesahovat 20 m, aby se alespoň trochu vyplatil.

Náklady na jeho zbudování a následný proces popisuje následující příklad:

Cena zbudování se pohybuje od 30 000 do 50 000 Kč. Výkon, kterého je možné dosáhnout, je 200-500 W. Vzduch nemůže být přiváděn pouze přes zemní registr v průběhu celého roku. V přechodných obdobích, kdy je teplota vzduchu vyšší než 5 °C a nižší než 20 °C, není možné zemním registrem vzduch přihřívat ani chladit. Proto je zemní registr možné provozovat v součtu asi 3 měsíce v roce. Z těchto údajů sestavíme modelový příklad:

Jak se Vám článek líbil?

 Loading ...