Topení pomocí ekologicky obnovitelných zdrojů je dnes zkrátka in a topení pomocí biomasy do této kategorie zcela jistě patří. Po zavedení ekologické daně se topení peletkami nebo ekobriketami stává značně finančně zajímavé, jelikož nepodléhají žádné ekologické dani a spadají do 9 % sazby DPH. Vedle toho například plyn určený pro výrobu tepla podléhá dani ve výši 30,60 Kč za MWh spáleného tepla. Za elektřinu je tato sazba o něco nižší a činí 28,30 Kč za MWh. Daň z pevných paliv je potom 8,50 Kč za každý GJ spáleného tepla.
Pod pojmem biomasa se neskrývá nic jiného než jakákoliv látka organického původu. Pro účely topení se nejčastěji využívá dřevního odpadu, jako jsou odštěpky, piliny a další dřevěné odpady, které vznikají při jiných výrobách. Za suroviny pro výrobu tohoto druhu energie se ovšem může použít jakýkoliv odpad ze zemědělské či potravinářské výrobě (vynikající jsou především pecky od švestek, které vynikají svou vysokou výhřevností a proto je nutné je kombinovat spolu s dřevem, aby neroztrhly kotel).
Biomasu lze zpracovávat i v mokré formě pomocí řízené fermentace. Biomasa se přemění na bioplyn, který lze následně dále využít pro výrobu elektrické energie. Při této reakci dochází ke vzniku velkého množství tepla, které dnes jsme schopni okamžitě využít pro vytápění, ohřev vody či jiný účel. Surovinami pro tuto výrobu tak může být téměř cokoliv včetně exkrementů hospodářských zvířat či siláž. Tyto bioplynové stanice jsou vhodné ale spíše pro obce či města než pro obyčejný rodinný domek.
Abychom mohli biomasu využít i v domech, musíme ji zpracovat do vhodné formy. Na trhu jsou k dispozici peletky nebo brikety.
Pelety
Pelety jsou válečkovité výlisky připomínající granule na krysy. Jejich standardní průměr je 6mm a jejich délka se pohybuje od 0,5 až do 4 či 5 cm. Z biomasy se získávají pouhým vysokotlakým lisováním bez jakýchkoliv přidaných materiálů. Není zapotřebí do směsi přidávat lepidla či jiné příměsi. Stačí látky obsažené přirozeně ve dřevu, jelikož při lisování dochází ke zvyšování teploty dřeva a tím se částečně roztaví lignin.
Emise vznikající při spalování těchto peletek jsou pohlcovány pomocí fotosyntézy. Tím se myslí například spotřeba CO2 pro růst stromů vynahrazuje emise vzniklé ve speciálním kotli spalujícím peletky. Vzniklý popel je navíc bohatý na draslík, fosfor, dusík, vápník, hořčík a další látky vhodné ke hnojení. Popelnatost je ovšem velice nízká, uvádějí se hodnoty nižší než 1%.
Ekobrykety
Velice podobné vlastnosti mají ekobrikety. Ty jsou lisovány do válců či kvádrů a umožňují spalování v normálních kotlích určených k vytápění dřevem. Ekobrikety jsou mnohem větší než peletky, jejich rozměry dosahují rozměrů zhruba 130x65x90 mm. Jejich hlavní výhodou je, že nevyžadují speciálního kotle. Oproti dřevu ovšem mají mnohem nižší obsah vlhkosti, menší popelnatost a lepší výhřevné vlastnosti. Ovšem pokud je porovnáme s peletkami, jejich výhřevnost je nižší.
Peletky i brikety se pořizují na paletách o hmotnosti 1t. Nároky na uskladnění jsou minimální, ze všeho nejdůležitější je sucho, potom je doba skladování nemezené. Této vlastnosti využijeme, zejména pokud chceme ušetřit, jelikož cena paliva je kolísavá a záleží na ročním období, dostatku dřevěného odpadu a dalších faktorech. Jedna takováto paleta je plně kompenzují přibližně 4 m3 dřeva.
Ačkoliv samotný provoz kotle na biomasu není nákladný, samotný kotel dražší je. Aby bylo možné dosáhnout co nejvyšší účinnosti, je zapotřebí používat opravdu kvalitní kotle pracující za speciálních technických podmínek.
Dnes je již možné využít vzhledově velmi zajímavá interiérová kamna, jejichž cena se odvíjí od velikosti vytápěných prostor od 40 do 80 000 Kč. Tato kamna spotřebují zhruba 15 kg peletek denně, což odpovídá jednomu balení. Na trhu jsou ovšem i kotle teplovodní, které slouží jak k vytápění objektu, tak k ohřevu TUV. Jejich cena je ovšem vyšší. Spodní hranice bývá okolo 80 000 Kč a průměrem bývá cena přesahující 100 000 Kč.
Návratnost topení v kotli na biomasu je mnohem vyšší než využití solární energie
Návratnost topení v takovémto kotli je ovšem mnohem rychlejší než třeba využití solární energie. A nás může opět hřát nejenom teplo z takovýchto kamen, ale i pocit, že jsme udělali něco pro životní prostředí.
A poslední zpráva potěší hlavně naše peněženky, neboť i na tento typ vytápění je možné čerpat dotace. Aktuálně nyní v programu zelená úsporám jsou dotace na pořízení takovéhoto kotle.



















Takovej všeobecný přehled, ale co třeba srovnat všechny kotle na trhu? Nejenom hlavni značky jako například Verner, Atmos, Viadrus ale i kotle jako Agrobrik, Atoma…